Přechodový rituál do puberty

Přechodové rituály mi přijdou důležité a pokud jste přišli na tuto stránku, věřím, že vám také. Najdete zde popis konkrétního přechodového rituálu do puberty. Popis se skládá ze dvou částí – níže na stránce najdete osnovu, jak jsem ji připravoval před rituálem, tak i povídání jak to celé prověhlo, kdy příroda některé věci mění (k lepšímu).

Pokud byste cítili potřebu cokoliv ohledně rituály zkunzultovat nebo pomoci uspořádat, ozvěte se na okarban@seznam.cz

Jak to začalo

Udělat přechodový rituál do puberty pro syna jsem měl již delší dobu.

Přemýšlel jsem, kdy nastane ten správný čas. Jestli necelých 12 let není příliš brzy. Nakonec jsem to spojil s jeho přechodem ve škole: z prvního stupně na druhý a také současně ze základky na gymnázium. Obojí jsem vnímal jako velké změny v jeho životě.

Jak proběhl rituál?

Pátek

Vnitřně jsem cítil, že rituál by měl proběhnout společně se skupinou dalších, stejně starých kluků. Proto jsem oslovil několik známých a přátel, kteří mají stejně staré syny. Příjemně mě překvapila jejich pozitivní reakce a na začátku října jsme vyráželi rituál uskutečnit.

Když přechodový rituál, tak s přechodem našich nejvyšších hor – Krkonoš. Do Pece pod Sněžkou jsme přijeli v pátek navečer okolo šesté. Po dokoupen posledních zásob jsme vyrazili k ubytování. To bylo až na samotných hřebenech Krkonoš – Dvorská bouda. Znamenalo to 6 kilometrů neustále do kopce. Již se velmi brzy stmívalo a do prvního kopce, v místech kde začínal les jsme šli již za tmy. Jak stoupali metry přidala se i mlha. Světlo z čelovky tak ozařovalo pouze malý kousek cesty před vámi.

Bylo to poměrně náročné, jak cesta do kopce tak podmínky. Les ve tmě a v mlze působil strašidelně. Ač byli kluci zocelení lecjakou bojovkou, nechtělo se jim jít samotným ani kousek o samotě.

Cestou jsme si vysvětlovali význam slova dobrodružství a kdo je to dobro-druh.

Sobota

Po snídani kluci dostali jeden úkol – dovést nás během dne na Labskou boudu, kde máme zajištěné ubytování. Postarat se o to kudy půjdeme, jak půjdeme, co a kde budeme jíst. Aby to neměli tak jednoduché museli odevzdat mobily a dostaly každý 200 Kč na hlavu na zajištění jídla a pití pro tento den (původně jsem si říkal, že je to i hodně, ale při cenách v Krkonoších to tak rozhodně nebylo).

Kluci po nějakém čase našli vhodnou cestu, nutno říci, že správnou a tu nejlepší a tak jsme vyrazili. Byla mlha, teploty těsně nad nulou, chvílema pršelo. Počasí bylo tedy dost náročné. Chvílema sice vysvitlo sluníčko, ale také často a vydatně pršelo.

Původně jsem měl pro kluky nachystané některé hry, viz. mé poznámky a „osnova“ níže. Ale protože cesta byla delší než jsem původně plánoval (bylo těžké v Krkonoších i v říjnu najít ubytování) nebyl na ně čas a v podmínky tako moc nepřáli. Místo toho jsme s kluky hráli hru na černého a bílého vlka (viz. příběh dole). Když jsem jich chtěl něco říct, ptal jsem se jakého vlka chtějí krmit – těm co chtěli krmit bílého vlka jsem řekl „je to poslední kopec dnešního dne“ a těm co krmili černého „čeká nás kilometr do dost prudkého kopce“. Nutno podotknout, že oboj bylo pravdou.

Na Labskou boudu jsme došli přesně se soumrakem. Protože všechny peníze jsou utraceny, navečeřeli jsme se ze zásob co jsme měli sebou.

Oproti původnímu plánu, kdy jsem chtěl klukům předat jako symbol přechodu do puberty nůž až ráno jsme to udělali již večer. Chtěl jsem je odměnit za skutečně náročný den. Zpětně bych toto asi neudělal a držel bych se původního plánu i úkolů, které měli.

Neděle

Každý den je jiný a tak nás nedělní ráno přivítalo sluníčkem a krásnými výhledy. Tento den byl již odpočinkový. Krátká cesta na Medvědín, lanovkou do Špindlerova Mlýnu. Kluci si měli vybrat jak chtějí být v následujícím období oslovování – aby to již nebyli ty zdrobněliny jako když byli malé děti. Zajímavá byla větě „Ale tati jsou stále situace, kdy mi můžeš říkat Davídku“.

Osnova přechodového rituálu

Tuto „osnovu“ jsem si připravil dopředu. Vzhledem k podmínkách jsme ji zcela nedodrželi (a zpětně myslím, že to bylo správně). Přesto bych na ní s odstupem času nic neměnil a znovu přesně podle ní udělal přechodový rituál.

Důležité je zůstat autentický a

Příprava

Popovídejte si s kluky o tom, co se mění v pubertě. Otevřete i citlivé téma jako je poluce. Důležité je nemoudrovat a nemluvit teoreticky nebo se nestydět o tom mluvit. Mám zkušenost, že nejlepší je mluvit v „já“ formě. Jaké to bylo, když jsem byl já v jejich věku. Třeba, když jsem měl poprvé poluci a nevěděl jsem co to je neb mi o tom někdo neřekl.
Ať si kluci nachystají to, co symbolizuje jejich dětství. Může to být cokoliv – hračka, kniha, kus oblečení atd.
Kluci ať si trochu popřemýšlí co je to dobrodružství a kdo je to dobrodruh – viz. pozvánka
Na víkend je potřeba zajistit nůž, který předáte klukům. Jestli máte nějaký svůj a chcete předat nebo někde si koupit sami. Já budu kupovat zde https://www.trapper.cz/. Tak mohu vyzvednout.

Před odjezdem

Rituál přestřižení pupeční šňůry – Přestřižení pupeční šňůry s mamou. Před tím než kluci odjedou je fajn udělat „puštění“ od mámy. Jsou spolu svázáni stužkou. Máma ji přeřezává a říká něco ve smyslu „Už jsi velký. Vím, že zvládneš se na výpravě o sebe postarat. Dobře jsem tě vychovala.“ –toto bývá složité pro mámy.

Pátek

V Peci – kluci mají úkol přemýšlet co je to dobrodružství. Vědí už?
Vyzkoušejí si to. Půjdeme v lese za šera / tmy. Pak půjde každý kus cesty sám. Pak spolu.
Ať si uvědomí jaké to bylo, jaký měli pocit.
Večer na boudě vysvětlení, co znamená dobro-družství a především slovo dobro-druh. Možná také, že se dostávají do fáze, kdy si musí být schopni pomoci i mezi sebou (podle toho jestli budou zvědavý na moudrování)

Sobota

Ráno odevzdají mobily. V nadcházejícím období se budou učit, že se o ně už nestarají zcela rodiče. Ani, že se nestarají jen o sebe, ale o ostatní. Mají za úkol převzít zodpovědnost a dovést nás na Labskou boudu. Jak to udělají je zcela na nic. Jakou vyberou cestu, kde budeme jíst. Jen to musí udělat bez mobilu a každý má na den 200 Kč.
V průběhu cesty. Když půjdeme do kopce, ať si každý najde nějakou hůl a všimnou si, jestli se jim jde lépe. Vysvětlení, že jsou situace, kdy je potřeba umět stát sám se sebou a také situace, kdy je potřeba se o něco někoho opřít.
Možná udělat dvě hry
- Aby se mohli o někoho opřít musí mít důvěru – chytání dozadu
- Když mají důvěru, ukázat strkání, když jsou zapřeni
Po dojití do cíle
- Ráno mají dostat nějaký dar. Ale kdo chce být obdarován, musí také darovat. Ať na chatě, v okolí najdou, vyrobí nebo jinak zajistí dárek pro mámu, jako vděčnost, jak se o ně stará
Večer
- Sdílení v kruhu. Jaký byl den. Jak se cítili všichni, děti i dospělí když nás kluci vedli. Jakou měli roli a jak s ní byli spokojeni. //za předpokladu, že bude nálada.
- Pokud bude atmosféra, tak vyprávění, nás tátu, jaké to bylo, když jsme byli v jejich věku
Před spaním
- Úkol: jsou na druhým stupni, brzy budou v pubertě (jestli tam už nejsou). Do teď to byli Davídkové, Páťové, Lukinové a Adámkové. Jak by chtěli být oslovováni v následujícím období. Ať si do rána promyslí.

Neděle

Po snídani – kluci chodí jeden za druhým ke kruhu chlapů. Říkají jak chtějí být oslovováni. Odevzdávají to, co symbolizuje jejich dětství. Dostávají nůž s vysvětlením co nůž znamená.
Před obědem – upozornění, že vznikl za víkend kruh důvěru (pokud vznikl). A že kdokoliv z kluků (i dospělých) může přijít za kýmkoliv z kruhu a požádat o radu (jestli se budou radou řídit je na něm, ale v náročným situacích, které život někdy přinese je důležité mít zeptat se na názor někoho jiného. Stejně tak je možnost požádat kohokoliv o pomoc. Vymění se kontakty a mají za úkol společně vymyslet pozdrav.
Před úplným závěrem – poslední zastavení. Kruh – možná bude vypadat všechno stejně, ale nic není vždycky stejné. Všechno se mění. I oni jsou jinačí. A přejeme jim, aby všechny zkoušky, které před nimi jsou zvládli nejlépe jak umí (možná vysvětlení, jestli bude chuť na moudrování). Pokud bude zájem kruh sdílení. Na závěr společný pozdrav.

Po návratu

· V neděli večer, ať máma upeče nebo uvaří něco co mají hodně rádi. A přivítá je se slovy „když budeš potřebovat, jsem tady pro tebe“.

Pozvánka na výpravu

Je nejvyšší čas vyrazit na VÝPRAVU a začít pořádné DOBRODRUŽSTVÍ!

Milí kluci,

právě jste začali chodit na druhý stupeň. Je to proto nejvyšší čas přestat chodit na výlety a vyrazit na pořádnou výpravu.

VÝPRAVA se uskuteční tento víkend v Krkonoších.

Co zažijete?

…dobrodružství…strach…radost…odvahu…statečnost…táty, jak je možná neznáte…možná déšť, sníh, sluníčku…určitě spoustu nečekaného…
A teď co nezažijete: spoustu příkazů a zákazů, mnoho řečí o ničem…

Co sebou?

Výprava se koná za každého počasí, proto je potřeba si vzít kvalitní oblečení a boty.

Nezapomeňte si čelovku, která funguje.

Důležité jsou zásoby jídla a vody.

…ale pozor, všechno si nesete sami ve svých batozích!!!
A co si nebrat? Tušíme, že to nedodržíte, ale mobil je fakt zbytečný😊

Co si připravit?

Vezměte si jednu věc, kterou jste měli rádi jako malí, když jste byli děti. Co to bude je zcela na vás.

Víte vlastně, co je to Dobrodružství? Zamyslete se nad tím.

Vaši tátové

Příběh černého a bílého vlka

V textu zmiňuji příběh černého a bílého vlka. Tady je:

Jedná se o starý indiánský příběh. Každý máme v sobě dva vlky, černého a bílého. Černý vlk je hněv, závist, žárlivost, chamtivost, arogance, sebelítost, odmítání, lež, faleš, pýcha, povýšenost a sobectví. Bílý vlk je to radost, láska, naděje, pokora, laskavost, shovívavost, soucítění, velkorysost, pravda a víra.

Který z těch vlků roste? Ten kterého krmíme!

Užitečné odkazy k přechodovým rituálům

Pokád vás téma přechodových rituálů zaujalo a chcete se dozvědět více, mohu vřele doporučit tyto dva zdroje:

Knihu Billa Plotkina Příroda a lidská duše. Velký kniha o obdobích lidského života a s nimi spojenými rituály. Kniha je nesmírně hluboká, obsáhlá. Má jednu zajímavou vlastosti – zpravidla rozumíté pouze (i) tomu, co již sami máte zažito (ii) tomu, jaké období si právě prožíváte.
Knihu Jana Bíma a Ingrid Němečkové Vývoj člověka a přechodové rituály. Oproti “bibli” Příroda a lidská duše je tato kniha jednodušší, čtivější.